Nejvíce si odpočinu u korálků

Jako každý večer usedám i dnes na své , kde už na mě čeká můj háček, jemná příze a drobné korálky. Tentokrát jsem si naplánovala něco speciálního – šedivý leopardí vzor. V hlavě ho vidím zcela jasně: tmavě šedé skvrny na světle šedém podkladu, jako by v sobě dutinka nesla divokost a eleganci zároveň. K tomu mi hraje televize s dokumenty a divoké přírodě. Mám ji jako kulisu, zatímco tvořím.

Pečlivě navlékám korálky na přízi. Pořadí musí být přesné, každá korálková "tečka" musí zapadnout přesně tam, kde má být. Světle šedé korálky, tmavé šedé a občas černé s růžovým detailem, to vše v pečlivě promyšleném sledu. Navlékám tisíce korálků. Není to rychlé, ale ta monotónní práce mě uklidňuje. V každém kousku vidím, jak se vzor pomalu rýsuje.

Jakmile mám vše připravené, vezmu do ruky háček a začínám. První řada je vždycky trochu boj – udržet korálky na místě a neztratit rytmus. Ale jakmile se příze stočí do prvního kruhu, práce plyne hladce. Korálky se postupně posouvají na svá místa a leopardí vzor začíná ožívat. Je fascinující sledovat, jak se z navlečených řad korálků vynořuje něco tak živého.

Po několika hodinách je dutinka hotová. Nakonec ji zakončím přidáním kovových koncovek, které ji uzavřou a dodají profesionální vzhled. Výsledek je velmi realistický a zároveň každý detail vystupuje a vytváří jeden živoucí celek..